Národní hospodářství, struktura a řízení, národohospodářské ukazatele

Úvod > Národní hospodářství, struktura a řízení, národohospodářské ukazatele

Národní hospodářství

- oblast, ve které probíhají hospodářské procesy daná územím určitého státu

- soustava, která tvoři všechná NH na území daného státu

- studiem národního hospodářství jako celku a zákonitostmi jeho chování se zabývá makroekonomie

Funkce NH – uspokojení potřeba lidí při dodržení zásad hospodárnosti a zajištění životního prostředí

Činitelé ovlivňující NH

• národní bohatství – všechny hmotné statky v NH (budovy, obchody, banky)

• přírodní bohatství -půda, voda, lesy

• obyvatelstvo z různých hledisek- působí počten obyvatelstva, rozmístěním, věkovovou strukturou

• společenská zřízení – stálost, demokratičnost, prostor, jaký vytváři stát podniky a obyvatelstvo z hlediska svobody a rozhodování

• zahraničně politická orientace státu – zapojení do světové politiky

Životní úroveň – vnější vnimání úrovně NH = stupeň uspokojení našich potřeb- kvalita života

Měři se:

1) reálná mzda – množství statků a služeb, které si můžeme koupit za nominální mzdu – srovnání se zahraničim

2) čas práce nutný k dosažení reálného příjmu – jak dlouho musím pracovat na to, abych si něco koupila (úroveň odměňování)

3) srovnávání prostřednictvím jednotné měny – přepočet Kč na EUR

4) ostatní ukazatele – dostupnost vzdělání, úroveň chování instituci k občanům,ekologie, relaxace a využití volného času

Struktura NH podle odvětví, sektorů

a) Odvětví = shrnutí podniků s podobnými výrobky nebo činnostmi (průmysl, zemědělství …)

- odvětví lze členit na pododvětví, dále na obory a obory na jednotlivé činnosti

- zakl.členění – výrobní x nevýrobní

Strojirenství služby, školství

b) Sektorová struktura

= hospodářská odvětví se seskupují na základě podobných znaků do tzv. hospodářských sektorů

Primární sektor- 5 % celosvětově, zahrnuje prvovýrobu, tj. obdělávání půdy, získávání surovin z přírod (zemědělství, lesnictví a těžební průmysl), při růstu eko klesá

Sekundární sektor-38,5 %, zahrnuje zpracovatelský průmysl a stavebnictví, zaměřen na výrobu hmotných statků, při růstu eko roste potom zůstáva stejný

Terciární sektor- 54,4 %, zahrnuje všechny služby pro výrobu i pro obyvatelstvo, např. doprava, spoje, obchod, bytové hospodářství, ubytovací služby, školství, nic se nevyrábí, při růstu eko roste

Kvartární sektor- věda a výzkum

c)sektorová struktura podle financování

1.Ziskový – funguje na principu tržního mechanismu – SAMOFINANCOVÁNÍ

2. Neziskový – netržní – funguje díky přerozdělovacím procesům ze SR

d)sektorová struktura podle vlastnictví

1. soukromý sektor – vlastní 1 nebo určitý okruh osob

2. veřejný sektor – státní – centrální úroveň – vlastní stát

Samosprávny – územně nižší ceny- obce, kraje

Okolí NH - NH jiných státu a různé mezinárodní org. A instituce (EU, MMF…)

Nutnost zapojení hospodářství ČR do celosvětového

Absolutní výhody – některé druhy zboží se dají vyprodukovat jen v některé zemi světa – monopil přirodních podmínek nebo klimatických popdmínek – diamanty, zlato

Komparativní výhody – levná pracovní sila, špičkové technologie, rozdilná kvalifikace a schopnost obyvatelstva

Negativa – s hospodářství méně vysplělých zemí může docházet k tomu, že některá odvětví nejsou konkurence schopna a zanikají

A) organizace mezinárodního charakteru působici v hospodářské oblasti

Skupina světové banky

Mezinárodní měnový fond

Světová obchodní organizace

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Skupina světové banky – skupina několika organizaci, které svoji prací na sebe navazují

Myšlenka – misto, kde se dají půjčit peníze – zdroj pro půjčky na úrovní státu (zlepšení situace pro některé státy)

Výhoda – půjčky jsou dlouhodobé, nizko nebo vůbec neúročené

- kapital banky se ziskává z členských příspěvků a z podnikání

- činnost je spojená s:

Mezinárodní měnový fond (MMF)

- poskytuje fin.podporu státum, které budují ve svém státě novou bankovní soustavu

Skupina světové banky

1) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD

2) Mez.sdružení pro rozvoj – nejsou to jen peníze – IDA

3) Mez.finanční společnost – zaměřuje se na podporu soukromého podnikání

4) Mnohostranná agentura pro investiční záruky – chrání podnikatele v kapitalistických zemích, které začínají podnikat

Přijetí do SSB a MMF – musíme být členem obojího, od roku 1990 je ČR členem

Světová obchodní organizace – sdružuje eko

Cíl – podporovat volný obchod – zákaz cla

- funguje na principu – doložek nejvyšších výhod – v rámci členských zemí, jakakoliv dohoda mezi nimi, automatický platí mezi ostatními

Evropská banka pro obnovu a rozvoj – část skupiny světové banky ale jen pro Evropu

- specializovaná banka pro podporu obnovy bývalých socialistických zemí

- použivá běžná bankovní kritéria pro poskytování úvěru a půjček, žadá záruky a chová se jako banka

B) Hospodářská sdružení (integrační seskupení států)

- sbližování státu do vyšších celku

- stupně:

a) pásmo volného obchodu – odstranění cel mezi státy

b) celní unie – odstranění cel + společná celní politika vůči ostatním zemim

c) společný trh – volný pohyb výrobních faktorů – kapitálu a pracovní síly

d) hospodářská unie – společný trh + harmonizace národních ekonomik

e) úplná eko unie – hospodářská unie + politická integrace + společná měna – USA, postupně EU

Řízení NH

- lidé potřebují nalézt systém, který umožňuje spojovat jejich síly směrem k dosažení svých cílů a efektivně využívat dostupné zdroje → hovoříme o ekonomickém systému

- dosud poznané systémy:

• zvykový systém – nevyskytuje se, max v pralesech

• příkazový systém – centrálně plánovaná eko, stát rozhoduje o všem

• tržní systém – o všem rozhoduje PO x NA

• smíšený systém – v některých částech státu tržní x příkazový x zvykový , obvykle se s nimi setkáváme v praxi

- uvedené ekonomické systémy se liší tím, jak odpovídají na tři základní ekonomické otázky

ZÁKLADNÍ OTÁZKY:

Co a kolik se bude vyrábět? Jak a s jakým rozdělením zdrojů? Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí?

Který ekonomický systém je nejlepší? Ten, který řeší odpověď na tři základní otázky nejefektivněji (maximalizace užitku při optimálním využití zdrojů).

Orgány zabývající se řízením NH

• parlament – zákonodárný sbor – tvorba a schvalování zákonů pro podnikatelské i ostatní sféry

• vláda – výkonný orgán státní správy – uvádějí zákony do praxe, průběžně ovlivňuje dění v ekonomice

• krajské úřady – místní správa v regionu v oblastech jako výstavby, sociální otázky, školství, zdravotnictví, péče o životní prostředí apod.

• centrální banka – ovlivňuje činnost ostatních bank, nezávisle na vládě pečuje o měnu státu

Ukazatelé výkonnosti a úrovně NH

= národohospodářské agregáty = komplexní ukazatelé stavu NH

- tzv. magický „čtyřúhelník“

- ukazatelé části:

1. tempo růstu HDP 3. míra nezaměstnanosti

2. tempo růstu inflace 4. podíl salda obchodní bilance na vytvořeném HDP

1. Hrubý domací produkt

= nově vytvořená hodnota za určitý rok v určitém území

- objem finanční produkce vytvořené v NH za určité období (rok), vyjádřeny v peněžních jednotkach

Zjišťování – metody:

1. výdajová – sčitá všechny výdaje subjektu v ekonomice (stát + firmy + domácnosti)

C + I + G + /(Ex – Im)

C……spotřeba domácnosti G…vládní výdaje (vše co vydává stát ze SR)

I…..spotřeba firem (investice) Ex – Im …. Čistý export

2. Příjmová –sčitá všechny příjmy všech subjektů v ekonomice

HDP = w + z + i + ú + n + a

w……mzdy, příjmy ZC ú….mezibankovní úroky

z….zisky (hrubé zisky podnikatelů) n….nepřimé daně

i….úroky, které já mám ze svých vkladů a….amortizace = opotřebení majetku (odpisy)

Způsoby vyjádřování HDP

1) HDP = hrubý domací produkt – všechno co se na území daného státu vyprodukovalo, nerozlišuje se jestli je to česká nebo cizí firma

HNP = hrubý národní produkt –zjišťován dle národnostního hlediska, výkon českých firem po celém světě

2) ČDP = čistý domáci produkt

ČNP = čistý národní produkt

è rozdílnost mezi čistým a hrubým – čisté neuvažují příjmy z amortizace (odpisů)

Hospodářský růst

- u HDP sledujeme tzv. tempo růstu = ukazuje změnu oproti předchazejícímu období v %, údaje jsou ve stálých cenách

- ko, kdy se stát téměř nesnaži zasahovat do podnikánínky, ale vždy s mírou

Tempo růstu HDP = HDP běžného období (2014) – základní období (2013)

---------------------------------------------------------------------- = o kolik jsme na tom lépe než loni

HDP základního období

Faktory růstu

a) extenzivní – růst HDP za cenu vyšších vstupu – rozšiřování výroby – dlouhodobě nelze

b) intenzivní - růst HDP při lepším využitá stávajích vstupů – růst prod.práce, růst výtěžnosti surovin, recyklace,…

Vyjádření podle použitých cen

a) běžné ceny – ceny platné v daném období (vliv inflace) = NOMINÁLNÍ HDP

b) stále ceny – ceny z určitého základního období (plati několik let, zpravidla 10), bez vlivu inflace – pro možnost meziročního srovnání = REÁLNÝ HDP

- pro každý NH lze určit:

Potenciální HDP – teoretický nejvyšší HDP, které může NH dosáhnout ale eko se !přehřívá! – zvyšuje se inflace, nezaměstnanost, hrozí krize – cyklický vývoj ekonomiky = sinusoida (hospodářský cyklus)

Skutečný HDP – blíží se nebo se vzdaluje od potenciálního

Hospodářský cyklus

- sledujeme-li vývoj HDP v delším časovém období (10 a více let), lze v jeho výši pozorovat pravidelně se opakující změny – hospodářský cyklus

Fáze

RECESE (pokles, krize, deprese, kontrakce)- klesá poptávka v ekonomice, roste nezaměstnanost, klesá HDP

DNO ( sedlo) -nabídka se vyrovná poptávce na nejnižší úrovni, vysoká nezaměstnanost, stagnujicí NH

EXPANZE (oživení, konjuktura, rozmach, boom)-roste poptávka, roste zaměstnanost,roste HDP

VRCHOL- ze stávajících zdrojů již nelze více získat – následuje recese (pokles)

Přičiny hospodářského cyklu

1. Vnitřní – problémy uvnitř států, domácnosti se rozhodnou, že nebudou utrácet

2. Vnější – problémy celosvětové, válka, politika, krize

2. Inflace

- ekonomický jev, který se projevuje jako všeobecný růst cenové hladiny, tedy snižení kupní síly peněz (klesá realná hodnota)

- měři se porovnáním cenové hladiny u spotřebního koše = stovky druhu zboží a služeb, který odráží typickou spotřebu obyvatel

- pokud dochází k poklesu cenové hladiny, označuje se tento jev jako deflace

Ukazatel: míra inflace (pomocí indexu spotřebitelu)

Druhy inflace podle velikosti

Mírná (plíživá) inflace- pohybuje se v jednociferných číslech, lidé ji považují za přijatelnou a nesnaží se zbavovat peněz, obvykle do 10%, je stimulujicím prvek

Rychlá (cválající) inflace- pohybuje se v dvoj, až trojciferných číslech, peníze ztrácejí svou kupní sílu, lidé se zbavují oběživa, obchodní smlouvy jsou vyjadřovány v zahraničních měnách, narůstá ekonomická nejistota, do 100 %

Hyperinflace- extrémní případ inflace, pohybuje se ve více jak čtyřciferných číslech

- tempo růstu cen je vysoké, ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reálné mzdy kolísají nahoru a dolů

- peníze přestávají plnit své funkce (zejména funkce uchovatele hodnot a míry hodnoty), ekonomika částečně přechází na naturální směnu

- 100 % ale i 1000 %

Druhy inflace podle projevu

1. zejvná – otevřená – oficiálně přiznaná vládou od určité velikosti, stát musí provádět protinflační opatření ( 5 a více %)

2. skrytá –pádivá – vláda záměrně zkesluje a podhodnocuje údaje

3. očekávána –souvisí s hospodářským cykles-krizi-vládá předpokládá růst inflace – použivá podobna opatření jako kdyby byla ALE může to vést ke zhoršení situace

Přičiny růstu inflace

1. Inflace tažená poptávkou – domácnosti způsobili inflaci – lidé si neváži penéz, je jich hodně

2. Inflace tažená nabídkou – rostou ceny surovin , energie -> růst cen ostatních výrobků, neúměrné zvyšování mezd

->u pádivé inflace působí obě skupiny

Dopady inflace

1. Vliv na reálné důchody a bohatsví – pokles kupní síly peněz – hlavně u skupin s fixními příjmy (ženy na MD, důchodci)

2. Zatížení ekonomických subjektů dodatečnými N – firmy musí předělávat ceny, pc programy – zbytečné N -> kolotoč -> podnikatelé do bank ->zmenšuje se množství peněz

3. Vliv na ekonomickou aktivitu – vzniká nejistota ; situace podněcuje spekulace a překupnictví, přerozdělovací efekt – lidé i firmy investují do stabilních statků – zlato, reality; situace nahráva dlužníkům, ale negativně dopadá na věřitelé

Další projevy inflace

Staflace – stagnace + vysoká inflace, jedná z nejhorších kombinaci, v období hluboké krize

Deflace – opačný efekt – ceny se snižují a roste kupní síla peněz

3. Nezaměstnanost a její měření

- vzniká, pokud na trhu práce převyšuje NA pracovních síl, poptávka (firmy)

Druhy

a) podle přístupu řešení

Nezaměstnanost dobrovolná – stát ji neřeší, ženy v domacnosti

Nezaměstnanost nedobrovolná – stát ji sleduje a pomáhá řešit:

b) podle délky trvání

Frikční – kratkodobá, do 3 měsíců, když pracovník přechází z místa na místo

Dlouhodobá - regionální – práce není v určitém regionu, řešit přestěhováním

Profesní – není práce v určitém oboru – řešit rekvalifikaci

Absolutní – není práce vůbec, v období hluboké recese

Měření nezaměstnanosti

- měříme pouze nedobrovolnou nezaměstnanost ukazatelem míra nezaměstnanosti:

nedobrovolně nezaměstnaní, hledající aktivně práci

míra nezaměstnanosti = --------------------------------------------------------------------------------- * 100 %

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

- přirozená míra nezaměstnanosti – mála procenta, záměrně udržována ve státě, podporuje růst PP, za socialismu byla 0%

Působení nezaměsnanosti

- přijatelná míra je nutná, aby si lidé vížili práce

- příliš vysoká nezaměstnanost může vyvolávat sociální nepokoje

- přiliš vysoká nezaměstnanost umožňuje podnikatelům snižovat mzdy a tím i kupní sílu

- příliš nízká nezaměstnanost vede k rychlejšímu růstu mezd – vliv na inflaci

Řešení nezaměstnanosti

Obecně – aktivní nástroje – snaha snižit nezaměstnanost

Pasivní nástroje – sociální dávky

- aktivita nezaměstnaných - sami si snažit najit práci nebo třeba začit podnikat

- podnikatelé – vytváři nová pracovní místa – stimulace od státu

- stát – státní zakázky, vytváření nových pracovních míst, motivace lidi -!!! Příliš vysoké dávky podpory v nezaměstnanosti (přibližuji se minimální mzdě ve státě, vedou paradoxně k tomu, že nezaměstnání nemají chuť práci hledat)

Tendence růstu nezaměstnanosti

1. Demografické změny – mění se podíl ekonomický aktivního obyvatelstva, dospívání mládežě + prodlužování věku odchodu do důchodu

2. Vládní politika – větší sociální jistota ze strany státu, menší zájem o práci

3. Sruktualní změny – změny v eko probíhají rychlejí než jak reagují zaměstnanci a firmy – cyklická nezaměstnanost

Vnější obchodní a měnová politika – VOMP

VO – regulace pohybu zboží a služeb do země a ze země

MP – stanovení devizového kurzu měny, sledování přilivu ciziho kapitálu do ekonomiky a naopak

Výsledek = platební bilance – vyjadřuje úspěšnost vztahu státu k zahraniči, popisuje všechny eko transakce (peněžní toky) přes hranice státu za 1rok

Struktura platební bilance

a) obchodní struktura – porovnává vývoz a dovoz saldo aktivni V>D saldo pasivní V<D

b) kapitálový účet – popisuje vývoz a dovoz kapitálu, z dlouhodobého hlediska je lepší dovoz

V<D – lepší, peníze proudí do státu = investice -> snížení nezaměstnanosti

D<V – peníze cestují do ciziny -> růst nezaměstnanosti

c) Měnový účet – řeší vývoz domací měny vůči cizí – zda stát přicházi o devizové rezervy – jsou použivaný na ovlivnění kurzu domácí meny – mění nabídku domáci měny nebo cizí měny (nabídka = snižuje se cena)

Nástroje VOMP -nejvíce se projevuje rozdělení nástrojů na:

- Protekcionismus – ochrana domácího prostředí před vlivy ze zahraničí

- Liberalismus –zvýhodňující – otevřená politiak, stát minimální zásahy

CLO – přímý nástroj, typ daně, finanční částka, vybíraná při přechodu zboží přes hranice státu

- Druhy – vývozní, dovozní , tranzitní

- Smysl dovozního – ochranný prostředek domácích výrobků

- Zvýšení cla = omezení dovozu – aktivní OB i PB

- Snížení cla – naopak

- V EU clo není

Kvóty – omezení množství dovezeného zboží

Intervence na devizovém trhu – nepřimý nástroj

- Zasáhování do vývoje devizového kurzu

- Využívá ho ČNB

Měnový kurz – poměr mezi domácí a cizí měnou

- Druhy – přimý = 1Kč = x jednotek cizí měny

Nepřimý – 27,50 CZK = 1 EUR

Valut X deviz (bezhotovostní)

Nákup (banka nakupuje) X prodej (banka prodává) X střed

Pevný (za socialismu) X pohyblivý ( lze využit jako nástroj, mění se v čase podle vztahu PO a NA)

Princip pohyblivého kurzu

- Odvozen od parity kupní síly + stanovená pasma apreciace = zhodnocení měny, naše měna je silnější; a depreciace = znehodnocení měny, naše měna je slabší, za 1 EUR dám vic KČ

- Ale!!!!!

Devalvace – úřadně stanovená změna kurzu = vyhlášení snížení měny = úprava parity měny ( z 25 Kč na 27Kč), podporuje vývoz

Revalvace – úředně vyhlášení zhodnocení měny – zvášení kurzu apreciaci, opak devalvace

Vliv obchodní bilance a platební bilance

Apreciace zahraniční měny = depreciace domáci -> cena je zajímava pro vývozce do zahraničí

- Roste vývoz = OB i PB je aktivní

- Depreciace nebo devalvace znamená podporu vývozu

1) Devalvace ČNB -> roste vývoz -> aktivní OB

2) vývoz podnikatelů (stane se to samo) -> depreciace -> aktivní OB

Depreciace zahraniční měny = apreciace domáci -> cena je výhodna pro dovozce ze zahraniči

1) Dovoz roste - >bilance se stává pasivní

2) Apreciace ČNB -> roste dovoz -> pasivní OB

---à DLOUHODOBĚ – bilance by měla být vyrovnáná a měla by se pohybovat v pásmu apreciace

Možnosti centrální banky ovlivňovat kurz

1. Oficiální vyhlášení devalvace nebo revolvace -> krajní řešení

Co by mělo předcházet krajní řešení, aby banka pomohla kurzu dostat se do pásma, a oficiálně nic nevyhlašovat:

a) intervence na devizovém trhu – ČNB vlastní devizové rezervy – zásoby cizích peněz a zlato, podle toho jak banka potřebuje vyvíjet kurz – buď prodává devize nebo je stahuje

- když se zvýši množství USD – cena USD klesne – cena Kč stoupne – Apreciace

- když se sníží počet USD – cena USD roste – cena Kč pada - Depreciace