Národní hospodářství, struktura a řízení, národohospodářské ukazatele
Národní hospodářství
- oblast, ve které probíhají hospodářské procesy daná územím určitého státu
- soustava, která tvoři všechná NH na území daného státu
- studiem národního hospodářství jako celku a zákonitostmi jeho chování se zabývá makroekonomie
Funkce NH – uspokojení potřeba lidí při dodržení zásad hospodárnosti a zajištění životního prostředí
Činitelé ovlivňující NH
• národní bohatství – všechny hmotné statky v NH (budovy, obchody, banky)
• přírodní bohatství -půda, voda, lesy
• obyvatelstvo z různých hledisek- působí počten obyvatelstva, rozmístěním, věkovovou strukturou
• společenská zřízení – stálost, demokratičnost, prostor, jaký vytváři stát podniky a obyvatelstvo z hlediska svobody a rozhodování
• zahraničně politická orientace státu – zapojení do světové politiky
Životní úroveň – vnější vnimání úrovně NH = stupeň uspokojení našich potřeb- kvalita života
Měři se:
1) reálná mzda – množství statků a služeb, které si můžeme koupit za nominální mzdu – srovnání se zahraničim
2) čas práce nutný k dosažení reálného příjmu – jak dlouho musím pracovat na to, abych si něco koupila (úroveň odměňování)
3) srovnávání prostřednictvím jednotné měny – přepočet Kč na EUR
4) ostatní ukazatele – dostupnost vzdělání, úroveň chování instituci k občanům,ekologie, relaxace a využití volného času
Struktura NH podle odvětví, sektorů
a) Odvětví = shrnutí podniků s podobnými výrobky nebo činnostmi (průmysl, zemědělství …)
- odvětví lze členit na pododvětví, dále na obory a obory na jednotlivé činnosti
- zakl.členění – výrobní x nevýrobní
Strojirenství služby, školství
b) Sektorová struktura
= hospodářská odvětví se seskupují na základě podobných znaků do tzv. hospodářských sektorů
Primární sektor- 5 % celosvětově, zahrnuje prvovýrobu, tj. obdělávání půdy, získávání surovin z přírod (zemědělství, lesnictví a těžební průmysl), při růstu eko klesá
Sekundární sektor-38,5 %, zahrnuje zpracovatelský průmysl a stavebnictví, zaměřen na výrobu hmotných statků, při růstu eko roste potom zůstáva stejný
Terciární sektor- 54,4 %, zahrnuje všechny služby pro výrobu i pro obyvatelstvo, např. doprava, spoje, obchod, bytové hospodářství, ubytovací služby, školství, nic se nevyrábí, při růstu eko roste
Kvartární sektor- věda a výzkum
c)sektorová struktura podle financování
1.Ziskový – funguje na principu tržního mechanismu – SAMOFINANCOVÁNÍ
2. Neziskový – netržní – funguje díky přerozdělovacím procesům ze SR
d)sektorová struktura podle vlastnictví
1. soukromý sektor – vlastní 1 nebo určitý okruh osob
2. veřejný sektor – státní – centrální úroveň – vlastní stát
Samosprávny – územně nižší ceny- obce, kraje
Okolí NH - NH jiných státu a různé mezinárodní org. A instituce (EU, MMF…)
Nutnost zapojení hospodářství ČR do celosvětového
Absolutní výhody – některé druhy zboží se dají vyprodukovat jen v některé zemi světa – monopil přirodních podmínek nebo klimatických popdmínek – diamanty, zlato
Komparativní výhody – levná pracovní sila, špičkové technologie, rozdilná kvalifikace a schopnost obyvatelstva
Negativa – s hospodářství méně vysplělých zemí může docházet k tomu, že některá odvětví nejsou konkurence schopna a zanikají
A) organizace mezinárodního charakteru působici v hospodářské oblasti
Skupina světové banky
Mezinárodní měnový fond
Světová obchodní organizace
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Skupina světové banky – skupina několika organizaci, které svoji prací na sebe navazují
Myšlenka – misto, kde se dají půjčit peníze – zdroj pro půjčky na úrovní státu (zlepšení situace pro některé státy)
Výhoda – půjčky jsou dlouhodobé, nizko nebo vůbec neúročené
- kapital banky se ziskává z členských příspěvků a z podnikání
- činnost je spojená s:
Mezinárodní měnový fond (MMF)
- poskytuje fin.podporu státum, které budují ve svém státě novou bankovní soustavu
Skupina světové banky
1) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD
2) Mez.sdružení pro rozvoj – nejsou to jen peníze – IDA
3) Mez.finanční společnost – zaměřuje se na podporu soukromého podnikání
4) Mnohostranná agentura pro investiční záruky – chrání podnikatele v kapitalistických zemích, které začínají podnikat
Přijetí do SSB a MMF – musíme být členem obojího, od roku 1990 je ČR členem
Světová obchodní organizace – sdružuje eko
Cíl – podporovat volný obchod – zákaz cla
- funguje na principu – doložek nejvyšších výhod – v rámci členských zemí, jakakoliv dohoda mezi nimi, automatický platí mezi ostatními
Evropská banka pro obnovu a rozvoj – část skupiny světové banky ale jen pro Evropu
- specializovaná banka pro podporu obnovy bývalých socialistických zemí
- použivá běžná bankovní kritéria pro poskytování úvěru a půjček, žadá záruky a chová se jako banka
B) Hospodářská sdružení (integrační seskupení států)
- sbližování státu do vyšších celku
- stupně:
a) pásmo volného obchodu – odstranění cel mezi státy
b) celní unie – odstranění cel + společná celní politika vůči ostatním zemim
c) společný trh – volný pohyb výrobních faktorů – kapitálu a pracovní síly
d) hospodářská unie – společný trh + harmonizace národních ekonomik
e) úplná eko unie – hospodářská unie + politická integrace + společná měna – USA, postupně EU
Řízení NH
- lidé potřebují nalézt systém, který umožňuje spojovat jejich síly směrem k dosažení svých cílů a efektivně využívat dostupné zdroje → hovoříme o ekonomickém systému
- dosud poznané systémy:
• zvykový systém – nevyskytuje se, max v pralesech
• příkazový systém – centrálně plánovaná eko, stát rozhoduje o všem
• tržní systém – o všem rozhoduje PO x NA
• smíšený systém – v některých částech státu tržní x příkazový x zvykový , obvykle se s nimi setkáváme v praxi
- uvedené ekonomické systémy se liší tím, jak odpovídají na tři základní ekonomické otázky
ZÁKLADNÍ OTÁZKY:
Co a kolik se bude vyrábět? Jak a s jakým rozdělením zdrojů? Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí?
Který ekonomický systém je nejlepší? Ten, který řeší odpověď na tři základní otázky nejefektivněji (maximalizace užitku při optimálním využití zdrojů).
Orgány zabývající se řízením NH
• parlament – zákonodárný sbor – tvorba a schvalování zákonů pro podnikatelské i ostatní sféry
• vláda – výkonný orgán státní správy – uvádějí zákony do praxe, průběžně ovlivňuje dění v ekonomice
• krajské úřady – místní správa v regionu v oblastech jako výstavby, sociální otázky, školství, zdravotnictví, péče o životní prostředí apod.
• centrální banka – ovlivňuje činnost ostatních bank, nezávisle na vládě pečuje o měnu státu
Ukazatelé výkonnosti a úrovně NH
= národohospodářské agregáty = komplexní ukazatelé stavu NH
- tzv. magický „čtyřúhelník“
- ukazatelé části:
1. tempo růstu HDP 3. míra nezaměstnanosti
2. tempo růstu inflace 4. podíl salda obchodní bilance na vytvořeném HDP
1. Hrubý domací produkt
= nově vytvořená hodnota za určitý rok v určitém území
- objem finanční produkce vytvořené v NH za určité období (rok), vyjádřeny v peněžních jednotkach
Zjišťování – metody:
1. výdajová – sčitá všechny výdaje subjektu v ekonomice (stát + firmy + domácnosti)
C + I + G + /(Ex – Im)
C……spotřeba domácnosti G…vládní výdaje (vše co vydává stát ze SR)
I…..spotřeba firem (investice) Ex – Im …. Čistý export
2. Příjmová –sčitá všechny příjmy všech subjektů v ekonomice
HDP = w + z + i + ú + n + a
w……mzdy, příjmy ZC ú….mezibankovní úroky
z….zisky (hrubé zisky podnikatelů) n….nepřimé daně
i….úroky, které já mám ze svých vkladů a….amortizace = opotřebení majetku (odpisy)
Způsoby vyjádřování HDP
1) HDP = hrubý domací produkt – všechno co se na území daného státu vyprodukovalo, nerozlišuje se jestli je to česká nebo cizí firma
HNP = hrubý národní produkt –zjišťován dle národnostního hlediska, výkon českých firem po celém světě
2) ČDP = čistý domáci produkt
ČNP = čistý národní produkt
è rozdílnost mezi čistým a hrubým – čisté neuvažují příjmy z amortizace (odpisů)
Hospodářský růst
- u HDP sledujeme tzv. tempo růstu = ukazuje změnu oproti předchazejícímu období v %, údaje jsou ve stálých cenách
- ko, kdy se stát téměř nesnaži zasahovat do podnikánínky, ale vždy s mírou
-
Tempo růstu HDP = HDP běžného období (2014) – základní období (2013)
---------------------------------------------------------------------- = o kolik jsme na tom lépe než loni
HDP základního období
Faktory růstu
a) extenzivní – růst HDP za cenu vyšších vstupu – rozšiřování výroby – dlouhodobě nelze
b) intenzivní - růst HDP při lepším využitá stávajích vstupů – růst prod.práce, růst výtěžnosti surovin, recyklace,…
Vyjádření podle použitých cen
a) běžné ceny – ceny platné v daném období (vliv inflace) = NOMINÁLNÍ HDP
b) stále ceny – ceny z určitého základního období (plati několik let, zpravidla 10), bez vlivu inflace – pro možnost meziročního srovnání = REÁLNÝ HDP
- pro každý NH lze určit:
Potenciální HDP – teoretický nejvyšší HDP, které může NH dosáhnout ale eko se !přehřívá! – zvyšuje se inflace, nezaměstnanost, hrozí krize – cyklický vývoj ekonomiky = sinusoida (hospodářský cyklus)
Skutečný HDP – blíží se nebo se vzdaluje od potenciálního
Hospodářský cyklus
- sledujeme-li vývoj HDP v delším časovém období (10 a více let), lze v jeho výši pozorovat pravidelně se opakující změny – hospodářský cyklus
Fáze
RECESE (pokles, krize, deprese, kontrakce)- klesá poptávka v ekonomice, roste nezaměstnanost, klesá HDP
DNO ( sedlo) -nabídka se vyrovná poptávce na nejnižší úrovni, vysoká nezaměstnanost, stagnujicí NH
EXPANZE (oživení, konjuktura, rozmach, boom)-roste poptávka, roste zaměstnanost,roste HDP
VRCHOL- ze stávajících zdrojů již nelze více získat – následuje recese (pokles)
Přičiny hospodářského cyklu
1. Vnitřní – problémy uvnitř států, domácnosti se rozhodnou, že nebudou utrácet
2. Vnější – problémy celosvětové, válka, politika, krize
2. Inflace
- ekonomický jev, který se projevuje jako všeobecný růst cenové hladiny, tedy snižení kupní síly peněz (klesá realná hodnota)
- měři se porovnáním cenové hladiny u spotřebního koše = stovky druhu zboží a služeb, který odráží typickou spotřebu obyvatel
- pokud dochází k poklesu cenové hladiny, označuje se tento jev jako deflace
Ukazatel: míra inflace (pomocí indexu spotřebitelu)
Druhy inflace podle velikosti
Mírná (plíživá) inflace- pohybuje se v jednociferných číslech, lidé ji považují za přijatelnou a nesnaží se zbavovat peněz, obvykle do 10%, je stimulujicím prvek
Rychlá (cválající) inflace- pohybuje se v dvoj, až trojciferných číslech, peníze ztrácejí svou kupní sílu, lidé se zbavují oběživa, obchodní smlouvy jsou vyjadřovány v zahraničních měnách, narůstá ekonomická nejistota, do 100 %
Hyperinflace- extrémní případ inflace, pohybuje se ve více jak čtyřciferných číslech
- tempo růstu cen je vysoké, ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reálné mzdy kolísají nahoru a dolů
- peníze přestávají plnit své funkce (zejména funkce uchovatele hodnot a míry hodnoty), ekonomika částečně přechází na naturální směnu
- 100 % ale i 1000 %
Druhy inflace podle projevu
1. zejvná – otevřená – oficiálně přiznaná vládou od určité velikosti, stát musí provádět protinflační opatření ( 5 a více %)
2. skrytá –pádivá – vláda záměrně zkesluje a podhodnocuje údaje
3. očekávána –souvisí s hospodářským cykles-krizi-vládá předpokládá růst inflace – použivá podobna opatření jako kdyby byla ALE může to vést ke zhoršení situace
Přičiny růstu inflace
1. Inflace tažená poptávkou – domácnosti způsobili inflaci – lidé si neváži penéz, je jich hodně
2. Inflace tažená nabídkou – rostou ceny surovin , energie -> růst cen ostatních výrobků, neúměrné zvyšování mezd
->u pádivé inflace působí obě skupiny
Dopady inflace
1. Vliv na reálné důchody a bohatsví – pokles kupní síly peněz – hlavně u skupin s fixními příjmy (ženy na MD, důchodci)
2. Zatížení ekonomických subjektů dodatečnými N – firmy musí předělávat ceny, pc programy – zbytečné N -> kolotoč -> podnikatelé do bank ->zmenšuje se množství peněz
3. Vliv na ekonomickou aktivitu – vzniká nejistota ; situace podněcuje spekulace a překupnictví, přerozdělovací efekt – lidé i firmy investují do stabilních statků – zlato, reality; situace nahráva dlužníkům, ale negativně dopadá na věřitelé
Další projevy inflace
Staflace – stagnace + vysoká inflace, jedná z nejhorších kombinaci, v období hluboké krize
Deflace – opačný efekt – ceny se snižují a roste kupní síla peněz
3. Nezaměstnanost a její měření
- vzniká, pokud na trhu práce převyšuje NA pracovních síl, poptávka (firmy)
Druhy
a) podle přístupu řešení
Nezaměstnanost dobrovolná – stát ji neřeší, ženy v domacnosti
Nezaměstnanost nedobrovolná – stát ji sleduje a pomáhá řešit:
b) podle délky trvání
Frikční – kratkodobá, do 3 měsíců, když pracovník přechází z místa na místo
Dlouhodobá - regionální – práce není v určitém regionu, řešit přestěhováním
Profesní – není práce v určitém oboru – řešit rekvalifikaci
Absolutní – není práce vůbec, v období hluboké recese
Měření nezaměstnanosti
- měříme pouze nedobrovolnou nezaměstnanost ukazatelem míra nezaměstnanosti:
nedobrovolně nezaměstnaní, hledající aktivně práci
míra nezaměstnanosti = --------------------------------------------------------------------------------- * 100 %
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
- přirozená míra nezaměstnanosti – mála procenta, záměrně udržována ve státě, podporuje růst PP, za socialismu byla 0%
-
Působení nezaměsnanosti
- přijatelná míra je nutná, aby si lidé vížili práce
- příliš vysoká nezaměstnanost může vyvolávat sociální nepokoje
- přiliš vysoká nezaměstnanost umožňuje podnikatelům snižovat mzdy a tím i kupní sílu
- příliš nízká nezaměstnanost vede k rychlejšímu růstu mezd – vliv na inflaci
-
Řešení nezaměstnanosti
Obecně – aktivní nástroje – snaha snižit nezaměstnanost
Pasivní nástroje – sociální dávky
- aktivita nezaměstnaných - sami si snažit najit práci nebo třeba začit podnikat
- podnikatelé – vytváři nová pracovní místa – stimulace od státu
- stát – státní zakázky, vytváření nových pracovních míst, motivace lidi -!!! Příliš vysoké dávky podpory v nezaměstnanosti (přibližuji se minimální mzdě ve státě, vedou paradoxně k tomu, že nezaměstnání nemají chuť práci hledat)
-
Tendence růstu nezaměstnanosti
1. Demografické změny – mění se podíl ekonomický aktivního obyvatelstva, dospívání mládežě + prodlužování věku odchodu do důchodu
2. Vládní politika – větší sociální jistota ze strany státu, menší zájem o práci
3. Sruktualní změny – změny v eko probíhají rychlejí než jak reagují zaměstnanci a firmy – cyklická nezaměstnanost
Vnější obchodní a měnová politika – VOMP
VO – regulace pohybu zboží a služeb do země a ze země
MP – stanovení devizového kurzu měny, sledování přilivu ciziho kapitálu do ekonomiky a naopak
Výsledek = platební bilance – vyjadřuje úspěšnost vztahu státu k zahraniči, popisuje všechny eko transakce (peněžní toky) přes hranice státu za 1rok
Struktura platební bilance
a) obchodní struktura – porovnává vývoz a dovoz saldo aktivni V>D saldo pasivní V<D
b) kapitálový účet – popisuje vývoz a dovoz kapitálu, z dlouhodobého hlediska je lepší dovoz
V<D – lepší, peníze proudí do státu = investice -> snížení nezaměstnanosti
D<V – peníze cestují do ciziny -> růst nezaměstnanosti
c) Měnový účet – řeší vývoz domací měny vůči cizí – zda stát přicházi o devizové rezervy – jsou použivaný na ovlivnění kurzu domácí meny – mění nabídku domáci měny nebo cizí měny (nabídka = snižuje se cena)
Nástroje VOMP -nejvíce se projevuje rozdělení nástrojů na:
- Protekcionismus – ochrana domácího prostředí před vlivy ze zahraničí
- Liberalismus –zvýhodňující – otevřená politiak, stát minimální zásahy
CLO – přímý nástroj, typ daně, finanční částka, vybíraná při přechodu zboží přes hranice státu
- Druhy – vývozní, dovozní , tranzitní
- Smysl dovozního – ochranný prostředek domácích výrobků
- Zvýšení cla = omezení dovozu – aktivní OB i PB
- Snížení cla – naopak
- V EU clo není
Kvóty – omezení množství dovezeného zboží
Intervence na devizovém trhu – nepřimý nástroj
- Zasáhování do vývoje devizového kurzu
- Využívá ho ČNB
Měnový kurz – poměr mezi domácí a cizí měnou
- Druhy – přimý = 1Kč = x jednotek cizí měny
Nepřimý – 27,50 CZK = 1 EUR
Valut X deviz (bezhotovostní)
Nákup (banka nakupuje) X prodej (banka prodává) X střed
Pevný (za socialismu) X pohyblivý ( lze využit jako nástroj, mění se v čase podle vztahu PO a NA)
Princip pohyblivého kurzu
- Odvozen od parity kupní síly + stanovená pasma apreciace = zhodnocení měny, naše měna je silnější; a depreciace = znehodnocení měny, naše měna je slabší, za 1 EUR dám vic KČ
- Ale!!!!!
Devalvace – úřadně stanovená změna kurzu = vyhlášení snížení měny = úprava parity měny ( z 25 Kč na 27Kč), podporuje vývoz
Revalvace – úředně vyhlášení zhodnocení měny – zvášení kurzu apreciaci, opak devalvace
Vliv obchodní bilance a platební bilance
Apreciace zahraniční měny = depreciace domáci -> cena je zajímava pro vývozce do zahraničí
- Roste vývoz = OB i PB je aktivní
- Depreciace nebo devalvace znamená podporu vývozu
1) Devalvace ČNB -> roste vývoz -> aktivní OB
2) vývoz podnikatelů (stane se to samo) -> depreciace -> aktivní OB
Depreciace zahraniční měny = apreciace domáci -> cena je výhodna pro dovozce ze zahraniči
1) Dovoz roste - >bilance se stává pasivní
2) Apreciace ČNB -> roste dovoz -> pasivní OB
---à DLOUHODOBĚ – bilance by měla být vyrovnáná a měla by se pohybovat v pásmu apreciace
Možnosti centrální banky ovlivňovat kurz
1. Oficiální vyhlášení devalvace nebo revolvace -> krajní řešení
Co by mělo předcházet krajní řešení, aby banka pomohla kurzu dostat se do pásma, a oficiálně nic nevyhlašovat:
a) intervence na devizovém trhu – ČNB vlastní devizové rezervy – zásoby cizích peněz a zlato, podle toho jak banka potřebuje vyvíjet kurz – buď prodává devize nebo je stahuje
- když se zvýši množství USD – cena USD klesne – cena Kč stoupne – Apreciace
- když se sníží počet USD – cena USD roste – cena Kč pada - Depreciace